Prosím o hlas tadyv soutěži SONS (5.kolo)
Prosím o další hlásky tady s písničkou Já ti jednu fláknu od těžkýho Pokondra (finále)
prosím o další hlas tady jsm tam s Filmem Stargate Continuum (1. kolo)

Květen 2010

Virus

31. května 2010 v 16:45 | Jane |  Povídky
VIRUS
     Tým plukovníka Johna Shepparda byl na jedné planetě. Zatím nenašli známky života. Teda kromě zvířat, které se podobali zvířatům na Zemi. Doktor Rodney McKay se chtěl vrátit zpátky na Atlantidu, ale ostatní se ještě chtěli porozhlídnout okolo. První šel Sheppard, za ním Jane O'Neill, Teyla, Rodney a nakonec Ronon. Šli lesem, kde nesvítilo tolik slunce. Každou chvíli se museli vyhnout nějaké té větvi, která se jim postavila do cesty. Bylo dobré, že měli uniformy, protože jinak by měli nohy a ruce celé poškrábané.
,,Nedáme si přestávku?'' zeptal se Rodney, který byl celý mokrý potem a udýchaný, jak nebyl zvyklý na tak rychlé tempo chůze. Sheppard se zastavil, což Jane nečekala a vrazila do něho. Jen se na něho podívala a nic neřekla. I Sheppard mlčel. Pak se podíval na Rodneyho.
,,Dobrá deset minut, pak zase pokračujeme.'' rozhodl nakonec Sheppard a našel si velký kámen, na který si sedl. Rodney si sedl na zem u cesty. Bylo mu to jedno, jak byl unavený a vyčerpaný. Teyla se napila a urnu s vodou mu podala. Hned se napil a bylo mu líp. I Ronon se napil a poté byl ve střehu a hlídal. Jane si našla okolo sebe nádherné šišky, které pak házela na kmen stromu, jako terč. Sheppard ji po očku sledoval. Ty dva spolu nemluvili už skoro den a to kvůli kravině.
O den později:
     Jane byla na balkoně a četla si knihu. Byla velký čtenář, ale
neměla na čtení moc času. Byla asi v půlce kapitoly, když se za ni ozval hlas: ,,Ahoj co ty tu sama?'' Jane se lekla a upustila knihu z balkonu do vody. Měla po knize a zároveň i po čtení. Podívala se na viníka. Byl to Sheppard.
,,Už nic!'' řekla jízlivě.
,,Co se děje?'' nechápal Sheppard. Jane ho provokovala i on ji. Měli přátelské vztahy, když oba cítili něco víc, ale tohle nebyla provokace. Takhle naštvanou ji neviděl.
,,Ale nic! Radši mě nech na pokoji!'' řekla strčila do něho a odešla. Ale Sheppard to tak nenechal, a doběhl Jane až u dveří jejího pokoje. Do pokoje vešel s ní a zavřel dveře.
,,Hele, nevím co se Ti stalo, ale nemusíš být naštvaná na mně!'' trošku byl nepříjemný.
,,Tak já ti teda řeknu co se stalo! Kvůli tobě jsem upustila knihu, kterou jsem měla rozečtenou a teď nemám co číst! Stačí?! Dobré vysvětlení?!'' vykřikla na něho.
,,Jak kvůli mně? Já nemůžu za to, že si bereš knihy na balkon!'' nedal se Sheppard.
,,Ale je to tvá vina! A víš co? Jdu pryč! Nechci tě vidět!'' rozkřikla se Jane a otevřela dveře a vyhodila ho ven. Sheppard se na ni jen podíval a odešel. Od té doby spolu nemluví. A dívají se na sebe nevraždivými pohledy.
Na planetě:
     Ronon hlídal, Rodney odpočíval a v duchu si říkal, že by se už mohli vrátit zpátky. Teyla sledovala jak Jane, tak i Shepparda. Poznala na nich, že se mezi nimi něco stalo. Věděla co Jane cítí k Sheppardovi a on k ní, ale mlčela, jak jim slíbila, když chtěla, aby se ty dva dali dohromady. Ty dva k sobě patří, ale tohle mlčení mezi nimi viděla poprvé. Věděla, jak je Sheppard rýpavý a Jane ironická, ale přesto všechno se ty dva spolu přátelili. Teď to bylo jiné. Nemluvili spolu. Chtěla přijít na to co se mezi nimi stalo a pomoci jim, ale nebyl čas si promluvit ani s jedním.
,,Vyrážíme dám!'' řekl Sheppard a vstal. Jane si hodila ještě pár šišek a šla na cestu. Rodney nechtěl vstávat, tak mu na nohy pomohl Ronon. A zase vyrazili na cestu.
     Po nějaké době našli zříceninu. Rodneyho to tak trochu zaujalo, tak se šel na ni hned podívat. Jane obešla zříceninu, ale nic podezřelého nenašla a ani neviděla. Ronon šel s Rodneym a Teyla se Sheppardem byla venku. Už se ho chtěla zeptat co se stalo mezi ním a Jane, ale Jane se v tom vrátila, tak se ani nezeptala. Za chvilku vylezl ven Rodney s Rononem.
,,Nic zajímavého, můžeme jít dál.'' řekl zklamaně Rodney.
,,Neboj, určitě se najde pro tebe práce.'' řekla mile a usmála se na Rodneyho Jane. Poplácala ho po zádech a pak se nevraždivým pohledem podívala na Shepparda, který celý incident sledoval. Poté šli zase po cestě, která je zavedla k bráně. Rodney zadal adresu Atlantidy a všichni prošli.
     Brána se hned za nimi zavřela. Všichni šli podat hlášení doktorce Weirové a pak na ošetřovnu. Doktor Carson Beckett je všechny prohlídl a zjistil, že jsou všichni v pořádku. Jane se pak odebrala do jídelny se najíst. I Sheppard tam dorazil s Rodneym. Tohle bylo divné Rodneymu, že ty dva nešli spolu, jak bylo zvykem.
,,Hele co se děje?'' zeptal se přímo Shepparda.
,,Nic se neděje!'' trošku zvýšil hlas Sheppard. Celá jídelna se po něm podívala i Jane, ale ta hned svůj pohled obrátila jinam. I Sheppard se po Jane podíval, ale když viděl její ignoraci, tak ho to mrzelo. Stále nechápal, proč je na něho naštvaná. Věděl, že i on nebyl zrovna milý. Chtěl se jí omluvit, ale zatím nebyla ta správná chvíle. ,,Promiň Rodney. Ale neděje se nic.'' omluvil se mu a sedl si ke stolu. Rodney se nechápavě podíval. Věděl, že se něco děje, ale překvapilo ho, jak Sheppard zvýšil hlas, tak toho vyptávání i rýpání nechal. Jane se najedla a šla pryč z jídelny. Šla do výtahu, že se sveze, když v tom někdo na poslední chvíli vstoupil. Podívala se kdo to je. Poznala ho. Byl to Sheppard. Ani ho nepozdravila, posunula se a dívala se radši na zem.
     Sheppard zmáčkl na panelu kam chce jet. Výtah se rozjel. Jane se stále dívala na zem. Chtěla se mu omluvit, za své chování, ale nedokázala nic ze sebe dostat, natož se na Shepparda podívat. I Sheppard měl problém promluvit. Jane se nakonec odhodlala jako první. Zvedla hlavu a chystala se něco říci, když v tom se výtah zastavil. Vše zhasl. Hlavně panel. Světlo naštěstí svítilo.
,,Co to sakra má znamenat?" řekla Jane a začala vše mačkat.
,,To si děláte srandu ne?" a přidal se k Jane. Ale výtah se nerozjel.
,,Tady plukovník Sheppard. Výtah se zasekl. Nechce se rozjezd a ani panel nesvítí. Jen světlo. Uvízl jsem tu s plukovníkem O´Neill." Ozval se Sheppard do vysílačky a čekal na odpověď. Jane sledovala Shepparda. Po chvíli se ozvalo do vysílačky, tak že to i Jane slyšela. ,,Tady doktor
Rodney. Sami nevíme co se to děje. Celá Atlantida se uzavřela. Nic tu nefunguje. Pokusím se vše co nejdříve vše sprovoznit." Řekl. Jane si sedla na zem.
,,Tak to nám ještě chybělo." Řekla a oddychla si. Sheppard si sedl vedle ní.
,,To máš pravdu. Zajímalo by mě co se děje. A hlavně, kde je Rodney uvězněn." Řekl Sheppard. Chvilku bylo ticho. Ani jeden nevěděl co dál říci.
,,Jo, Johne, chtěla bych se Ti omluvit." Promluvila do ticha Jane. Když se omluvila, tak se podívala na Shepparda. I on se podíval na ni.
,,Ne to já se Ti chci omluvit. Moc mě to mrzí." Řekl. Stále se oba na sebe dívali.
,,Ne, je to moje chyba. Neměla jsem hned na tebe křičet. Ani nevíš proč." Nedala se Jane.
,,Ale i tak, měl jsem být v klidu a pomoci." Také se nedal.
,,Stejně v tu chvíli bych byla tak na tebe naštvaná, že bych Ti spíš řekla věci kterých bych pak litovala."
,,A já svoji povahou udělal to samé. Už teď lituju toho, jak jsem na tebe křičel a až do teď s tebou nemluvil."
,,Chceš teda říci o co šlo, nebo to bude OK a nebudeme to už řešit?"
,,Budu rád, když mi to řekneš." Usmál se na ni.
,,Víš, já si na balkoně četla. Četla jsem si jednu knihu, kterou mi dal Jack těsně před tím, než jsem prošla bránou jsem na Atlantidu. Byla jsem teprve na začátku, ale téhle knihy jsem si hodně vážila. Připomínala mi bráchu. Moc se mi po něm stýská i po ostatních, ale komu ne. Když jsi přišel a promluvil jsi, tak jsem si četla tu knihu. Já se lekla a pustila ji. Spadla do vody. Mé pocity se smíchaly s lítostí, smutkem i vzteky. Bohužel vztek byl silný a hned jsem si ho vybíjela po tobě. Křičela jsem po tobě neprávem. Byla to má chyba s tou knihou. Měla jsem být opatrnější. Opravdu mě to moc mrzí. Promiň Johne." Omluvila se znovu. Sheppard ji celou dobu poslouchal a díval se na ni. Ani jednou ji nepřerušil.
,,Je to i má chyba. Neměl jsem tě tak vylekat a pak na tebe taky křičet. Takže se Ti taky omlouvám." Také se omluvil. Oba se na sebe usmáli a objali se. Bylo to mezi nimi zase OK jako dřív.
,,Co to bylo za knihu?" zeptal se ji.
,,Jmenovala se Čtyři slepé myšky. Napsal ji James Patterson. Detektivka."
,,Páni…tak to zní zajímavě."
,,Něco mě napadlo." Řekla, vstala a šla k panelu. Snažila se ho otevřít.
,,Co to děláš?" zeptal se ji a šel se podívat co to dělá. Jane než mu stačila odpovědět, tak dostala elektrickou šlehu. Kdyby výtah byl delší, tak by letěla déle. Ležela na místě a ani se nepohnula. Sheppard hned byl u ni.
,,Jane, co Ti je? Jsi OK?" bál se o ni. Jane chvilku jen mlčela. Po chvíli si sedla s pomocí Shepparda. Byla v šoku.
,,Jo je mi fajn." Odpověděla a celá se třásla.
,,Nezdá se mi. Celá se třeseš." Nesouhlasil s ní Sheppard. ,,Rodney, jak to vypadá?" ozval se do vysílačky.
,,Nic moc. Sice malý výkyv, ale nejde nám nic otevřít." Odpověděl Rodney.
,,Tak si pospěš. Jane potřebuje lékařské ošetření." Řekl mu.
,,Co se stalo?" zajímalo ho.
,,Dostala elektrickou ránu. Byla to rána. Je v šoku a celá se třese, ale jinak je při smyslech a reaguje." Vysvětlil mu.
,,plukovníku Shepparde, slyšel jsem co jste říkal. Jsem uvězněn na ošetřovně, ale poradím Vám jednu věc. Musíte ji zahřát." Ozval se doktor Beckett do sluchátka.
,,OK, díky doktore." Poděkoval Sheppard a sundal si bundu od uniformu a přehodil je přes záda Jane. Ještě si k ní přisedl a objal ji. Jane si opřela hlavu o jeho rameno. Nebyla schopna nic namítat, jak byla ještě v šoku. Oba si přáli, aby Rodney přišel na to, jak vše otevřít a vysvobodil je. Také je zajímalo co se to vlastně stalo. Proč Atlantida zabezpečila všechno. Ani nevěděli, kde jsou ostatní. Ale v té chvíli jim to bylo jedno. Sheppard měl o Jane strach. Věděl, že bude OK, ale i tak bál se o ni. Pokaždé se o ni bál, když šli na misi. I na té planetě, kde byli. Sheppard různě vzpomínal.
Na planetě, kde byli pod palbou Wraithů.
,,Všichni k bráně!" křičel Sheppard a střílel pro nich a zároveň běžel k bráně. Rodney zrovna zadával adresu, když se ozval křik. Sheppard se ohlídl po levé straně. Jane padla k zemi. V tu chvíli, se mu zastavilo srdce. Hned za ní běžel a střílel. Wraithi ji střelili do ramene. Naštěstí. Pomohl jí na nohy a Ronon s Teylou je bránili. Doběhl s ní k bráně, kde byli všichni. Pak všichni prošli bránou. Sheppard rychle odvedl Jane na ošetřovnu za doktorem Beckettem. Jane po týdnu byla OK a mohli zase na mise. Ale ten strach co měl. Nechtěl ji ztratit. Věděl, že ji miluje. Ale nedokázal jí to říct. Snažil se při každé vhodné chvilce,ale nic neřekl.
Ve výtahu.
Johne?" zašeptala Jane.
,,Jsem tady neboj." A přitulil si Jane ještě blíž. Stále se třásla. Bál se, že je to ! něco vážného. V duchu se napomenul, nemyslel tak pesimisticky. Zahnal i slzy, které se mu draly z očí. Řekl si, že bude myslet na ty hezké chvilky.
Na Atlantidě.
Všichni si řekli, že si zahrají kulečník. I Rodney byl nadšen. Losovali, kdo bude s kým ve dvojici. Sheppard šel jako první. Šáhl do klobouku, kde byly papírky s jejich jmény. Jeden vytáhl. Pomalu ho rozbalil. Rodney byl celý nedočkavý a Shepparda popoháněl. Pak se podíval po všech a přečetl jméno. Stálo tam Jane. Sheppard byl nadšen. Nejradši by začal skákat radostí, ale ovládal se. Usmál se na Jane a ta na něho. Po rozlosování začali hrát. Byla sranda. I Rodney se smál. Při každém vítězství se s Jane plácli nebo si přiťukli skleničkami.
Ve výtahu.
Sheppard při této vzpomínce se usmíval. Byla to krásná vzpomínka.
,,Už jsme přišli na to, proč se Atlantida uzvařela." Ozval se do vysíláčky Rodney.
,,Tak povídej a nenapínej Rodney." Ozvala se Jane. Sheppard ji sledoval. Viděl, jak je jí líp. Už se tak netřásla jako před tím.
,,Atlantida si myslí, že je nakažená virem. Pomalu se budeme potápět. Takhle se to kdysi odehrálo taky. Musíme se dostat do počítačů a otevřít všechny dveře. Ale zatím se nám nedaří." Vysvětlil všem.
,,Radku, ty to zvládneš. Rodney je machr, ale ty jsi taky dobrý. Nenech se vyprovokovat. Oba to dokážete, ale ty nás odtud dostaneš." Řekla povzbudivě Jane do vysílačky. Sheppard se na Jane podíval. Nechápal co myslí.
,,Díky plukovníku. Vynasnažím se, aby to bylo co nejdřív. Jsem rád, že je Vám už lépe." Poděkoval doktor Radek Zelenka.
,,Jak víš, že to dělá jen Zelenka?" zeptal se nechápavě Sheppard.
,,Johnem, když jsi běžel k výtahu, tak Rodney byl stále v jídelně, že?" začala Jane.
,,Jo, byl. Dál jedl oběd." Začal rozumět Sheppard.
,,Tak to nemohl stihnout do laboratoře za Zelenkou, když je celá Atlantida uzavřena." Vysvětlila a usmála se na něho. Sheppard se na ni taky usmál.
,,Jsem rád, že je Ti už lépe." Řekl s úlevou Sheppard a usmál se na ni.
,,Nebýt, ale tebe tak bych tu dál mrzla. Díky." Taky se na něho usmála. Oba se dívali do očí. Jane bylo líp a Sheppard byl rád, že je ji líp. Bál se o ni až moc. Věděl, že to musí udělat. Pomalu se k ní přibližoval a díval se jí do očí. Jane také se dívala do jeho očí. Už od sebe byli milimetry. Pak ji políbil. Jane zavřela oči a polibek mu oplatila. Oba se líbali. V tom se otevřely dveře od výtahu. Venku na ně čekal major Lorne s doktorkou Weirovou. Jane i Sheppard přestali a podívali se na ty dva.
     Sheppard pomohl Jane na nohy a pak spolu vyšli ven. Za chvilku se u výtahu objevil i Rodney a Zelenka. I Carson tam přišel.
,,Už víme, jak to zrušit. Musíme vyhodit generátory a hned je nahodit, ale ty dveře stále nám nejdou otevřít. Povedlo se nám jen nějaké." Řekl Rodney všem.
,, A jak se tam teda chcete dostat?" zeptala se Weirová.
,,Vede tam šachta. Ale musí tam jít někdo menší postavy." Řekl Rodney. Na chvilku nastalo ticho.
,,Já půjdu." Ozvala se Jane. Všichni se na ni podívali.
,,Ne, já půjdu. Ty radši odpočívej." Řekla Weirová. Zelenka se nadechl
a řekl: ,,Ne já půjdu. Jsem z chlapů nejmenší. Já se tam protáhnu." Všichni se na něho podívali. Nikdo nic nenamítal. Rodney mu ukázal kde je vchod a Sheppard mu pomohl do šachty vstoupit. Pak objal Jane. Bylo mu to jedno, že je každý vidí. Byl rád, že to udělal. I Jane to nevadilo. Byla šťastná. Moc šťastná.
     Zelenka procházel šachtou. Česky si nadával, ale dělal to pro celý tým. Sám věděl, že jiná možnost není. V tom spadl na zem. Byl u generátorů. Při pádu si rozbil vysílačku, tak byl na to vše jen sám. Šel ke generátorům. Postupně všechny vypnul a po pár vteřinách je zase zapnul. Doufal, že se to povedlo. Šel ke dveřím. Ty se otevřely. Sám si povyskočil. Zvládl to. Šel na horu k ostatním.
     Všude se otevřely dveře. Všichni začali jásat. Zelenka to dokázal. Věděli, že je co oslavovat. Sheppard znovu políbil Jane. Ta mu polibek oplatila. Oba věděli, že je to vzájemné. Nezajímalo je, že tam jsou všichni. I Teyla s Rononem, kteří tam hned přiběhli, když se otevřely dveře od cvičebny, kde byli uvězněni. Teyla tento polibek velmi ráda viděla. Po pár minutách se objevil Zelenka. Jane přišla k němu a objala ho.
,,Díky Radku." Poděkovala mu a pak šla zase k Sheppardovi.
     Byl večer a Jane jako obvykle byla na balkoně. Ale tentokrát ne sama, jako pokaždé. Byla v objetí Shepparda. Oba byli k sobě přitulení a vychutnávali si krásný večer. Pozorovali hvězdy na obloze.
THE END

Virus - promo

31. května 2010 v 16:43 | Jane |  Povídky
Autor: Jane
Pár: John Sheppard and Jane O'Neill
místo odehrání: Atlantida
Délka: jednorázovka
Motto: I falešný virsu dokáže spojit dohromady dva lidé

Tak snad se Vám bude líbit:)

Ronon and Wraith

6. května 2010 v 8:49 | Jane |  SGA
Ronon and Wraith

Daidalos

6. května 2010 v 8:48 | Jane |  SGA
9

Rodney and Teyla

6. května 2010 v 8:47 | Jane |  SGA
Rodney and Teyla

Ford and Wraithi

6. května 2010 v 8:46 | Jane |  SGA
Ford and Wraithi

John,Wraith and Teyla

6. května 2010 v 8:45 | Jane |  SGA
John and Wraith

vojáci

6. května 2010 v 8:40 | Jane |  SGA
vojáci

John and Rodney

6. května 2010 v 8:39 | Jane |  SGA
John and Rodney

Wraithi 3

6. května 2010 v 8:38 | Jane |  SGA
Wraithi

For,Carson,Elizabeth and Teyla

6. května 2010 v 8:37 | Jane |  SGA
9

Elizabeth 6

6. května 2010 v 8:36 | Jane |  SGA
Elizabeth

od Megi 5

6. května 2010 v 8:32 | Jane |  Diplomy
MOOOC DEKUJU JE NÁÁÁDHERNÝ:)

Megi 4

Od Matulinky 4

6. května 2010 v 8:30 | Jane |  Diplomy
MOOOOC KRÁÁÁSNÝ DEKUJU:)

Matulinka